Adventní zvyky

Blíží se konec roku, který je spojen s Vánocemi a přípravami na ně. Vše se uzavírá a připravuje k nádechu pro nový začátek. Pro mnoho lidí je toto období hektické a plné stresujících úkolů, které je třeba včas dokončit. Není však vůbec od věci se na chvíli zastavit a užít si příchod svátků v tom smyslu, který mu byl původně dán. Advent je, pokud si na něj uděláme čas, tím nejmagičtějším obdobím roku.

Adventní zvyky

 

Trocha historie

„Adventus" znamená latinsky „příchod". Jde o čtyři týdny předcházející dni,kdy se narodil Ježíš Kristus. Období slavností věnovaným zrození Spasitele začíná první adventní nedělí, tedy mezi 27.listopadem a 3.prosincem, takto je to ustanoveno už od 11.století. V těchto čtyřech týdnech se lidé měli věnovat rozjímání, půstu a vyhnout se oslavám, tanci i zpěvu. Už od středověku však lidé tyto zásady ne vždy dodržovali a dnes tomu není jinak.

Každá z adventních nedělí měla své lidové označení (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Barvou adventu je temně fialová, podle barvy kněžského roucha, je to postní barva, po třetí neděli adventní ji vystřídala barva růžová, barva radosti. Je zvykem za každý tento týden zapalovat svíčku na věnci vytvořeném z větviček jehličnanů a jalovce.

České vánoční tradice a zvyky

Celý prosinec je plný svátků a s nimi spojených legend a příběhů, týkajících se příprav na Štědrý večer. Prvním z nich je svatá Kateřina, svátek připadající na 25.listopadu. Je to den posledních oslav před nadcházejícím obdobím půstu a zároveň den, kdy je zakázána práce.

Následuje svatý Ondřej, který je 30.listopadu. na svatého Ondřeje dívky věštily, kdy se provdají. Dělaly to třeba tak, že vzaly kousky chleba, položily je na práh a čekaly, který si první vezme pes. Majitelka onoho krajíce pak mohla v brzké době očekávat svatební veselku.

Dalším svátkem je svatá Barbora, 4.prosince. Když za úsvitu, s prvním slunečním paprskem, uříznete větvičku alespoň deset let staré třešně a dáte jí do vázy, pozorujte, kolikátý den vykvetla. Tolikátý rok pak pro vás bude podle této tradice velmi šťastným rokem.

6.prosince je svátek známý snad všem – svatý Mikuláš. Netřeba ho více představovat, to, že v předvečer svého svátku sestupuje Mikuláš v doprovodu anděla a čerta a odměňuje nebo kárá děti za jejich celoroční chování, ví i v dnešní době každý. Málokdo už však tuší, že Mikuláš je kromě dětí také patronem námořníků, rybářů a převozníků.

7.prosince je svátkem svatého Ambrože. V ten den bývalo u kostelů jemu zasvěcených zvykem hrát hru, kdy se dospělý oblékl do dlouhé košile a na hlavu si dal černou špičatou čepku s bílým závojem a honil místní děti, u čehož trousil po cestě pamlsky, které po něm pak sbíraly.

13.prosince je dnem svaté Lucie. Je to svátek zasvěcený všem dívkám a ženám, které by během něj neměly vůbec pracovat.

Štědrý den

Štědrý den je ze všech prosincových dnů tím nejkouzelnějším. Je s ním spojeno spoustu tradic a zvyků, například věšení jmelí, čekání na zlaté prasátko, zdobení stromečku, prostírání slavnostní štědrovečerní tabule, obdarovávání blízkých, zpívání koled a věštění. Lidé rozkrajovali jablíčka aby viděli, jak jsou uspořádána jejich jadérka. Pokud byla do tvaru hvězdičky, znamenalo to štěstí. Pokud do tvaru kříže, měla domácnost čekat onemocnění nebo smrt. Podobně to bylo i také s vlašskými ořechy, tam se štěstí nebo neštěstí věstilo z barvy jádra. Zdravý ořech byl požehnáním, černý předznamenával smůlu.
Zapomenutým zvykem je mazání tváří medem – kdo tak na štědrý den učinil, toho měli celý rok všichni rádi.
Mezi další známé způsoby věštění je pouštění lodiček z ořechových skořápek (majitele té, která se vzdálí od ostatních, čeká n následujícím roce dlouhá cesta), nebo házení pantoflíčku za záda. Pokud ukazoval špičkou ze dveří, dívka mohla očekávat vdavky. Pokud ne, znamenalo to, že i pro další rok bude žít ještě doma.
Velmi hezkým zvykem je i odlévání olova. Odlitky mají zobrazovat to, co člověka v budoucnosti čeká.

Duch Vánoc

Na všech vánočních svátcích a tradicích je nejdůležitější to, že mohou člověka přimět se zastavit, uvědomit si, že je skrze stoleté tradice (a nejen skrze ně) spojen s řadami předchozích generací, že má v životě své místo a svůj smysl, že jsou hodnoty, které jsou důležité a věci, které naopak tolik důležité nejsou. Že příběhy, kouzla, očekávání, radost z obdarování, láska a atmosféra něčeho magického, jsou tím, co je na Vánocích krásné a co se jako zlatá niť vine životy všech lidí, co je kdy slavili, slaví a slavit budou. Zastavme se v tomto období a uvědomme si, za co bychom v životě měli být vděční. Odpusťme staré křivdy, otevřeme srdce a přejme všem lásku a klid. To je tím pravým duchem Vánoc.

Nalaďte se na atmosféru svátku, pusťe si nejlepší české vánoční koledy.

 

Obrázek: © artur84 | FreeDigitalPhotos.net

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info