Je pravda, že antibiotika ztrácejí svou účinnost, protože se nadužívají?

Odolnost vůči antibiotikům je problémem, který se týká celého světa. Udává se, že až polovina antibiotik je předepsána v České republice zbytečně, což má za následek, že přestávají zabírat ve chvílích, kdy by měly. Pokud by se předepisovaly jen v indikacích, kdy jsou na místě, ve zdravotnictví by se ušetřilo a nebyl by takový problém se ztrátou účinnosti a rezistencí. Navíc antibiotika se netýkají pouze lidí, ale i veterinární medicíny.

Je pravda, že antibiotika ztrácejí svou účinnost, protože se nadužívají?

Antibiotika jsou v obecné rovině léky, které zastavují růst bakterií a jim podobných mikroorganismů (například hub a parazitických prvoků) nebo je přímo ničí. Jejich nadužívání má ale vliv na zvýšení nemocnosti, nákladů na zdravotní péči a prodloužení pobytu v nemocnicích. Situace v ČR paří k nejhorším v Evropě. Tento problém je poměrně dobře známý i mezi laickou veřejností, což svědčí o jeho rozsahu a závažnosti. Infekce dnes považované za běžné se mohou časem stát obtížně léčitelné a smrtelně nebezpečné.

Antibiotická rezistence je odolnost mikroorganismů vůči léčbě antibiotiky. Strašákem jsou multirezistentní bakterie, na které nezabírá většina dostupných antibiotik. Zbytečné předepisování antibiotických přípravků je v dnešní době velkým tématem. Kmeny bakterií, které byly ještě před padesáti lety úspěšně léčeny penicilinem, jsou rezistentní a jejich hrozba se obnovuje.
Kromě nesprávného předepisování je dalším problémem i chybné užívání antibiotik samotnými pacienty. Pokud se totiž neberou správně, pacienti nedodržují časy, kdy si lék mají vzít, berou nižší dávku nebo nedoberou stanovené množství tablet, přispívají tím k rezistenci a k tomu, že antibiotika ztrácejí svou účinnost. Nejsou rozhodně vzácné případy, kdy lidé cítící se již zdravě svou dávku antibiotik nedoberou. Ty je třeba ale užívat ještě nějakou dobu poté, co vymizí příznaky onemocnění, aby byly zcela zničeny patogenní organismy! Pokud se stav nelepší, je nutné navštívit lékaře, nebo v případě léčení zvířete vašeho veterináře, a léčbu upravit, nasadit jiné léky a aktivně spolupracovat.
U zvířat je i další problém, a to ten, že se majitelům mnohdy nedaří jim lék podat, dochází k poddávkování, mění se intervaly mezi jednotlivými dávkami a majitelé se bojí říct, že se jim nepodařilo jejich mazlíčkovi tablety nebo jinou formu antibiotik podat. To je ale hloupé, veterinář rád s podáním poradí nebo se zvolí jiná forma aplikace.

Rychle narůstá počet mikroorganismů odolných vůči většině dostupných a známých antibiotických látek. Je to znát i v českých nemocnicích. Co s tím? Každý člověk sám za sebe může pomoci tím, že bude brát léky přesně podle pokynů lékaře, a pokud se mu nezdá, že by se stav lepšil, je třeba to řešit. Odborníci apelují na lékaře, aby předepisovali léky uvážlivě a zaměřili se na cílenou antibiotickou léčbu. Ta většinou nejde bez mikrobiologického vyšetření a přesného zjištění, o jaké mikroorganismy se vlastně jedná a co na ně bude zabírat za léky. Předepisování antibiotik naslepo není správným postupem. Existují dokonce přístroje, které zjistí na počkání, zda je onemocnění způsobeno viry nebo bakteriemi, vhodné jsou například do ordinací pediatrů. Na viry totiž antibiotika nezabírají.

Magdalena Vašková

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info