Zelenina

ARTYČOK

Přestože se může na první pohled zdát, že je artyčok spíše než potravina okrasná rostlina, pěstuje se hlavně pro sklizeň květních lůžek, která jsou velmi chutná. Artyčok není typickou součástí českých jídelníčků, což je dáno tím, že u nás nejsou ty nejlepší podmínky pro jeho pěstování. Seženete ho na trzích, někdy  v supermarketech, a ve specializovaných obchodech se zeleninou. Jeho úprava není složitá, ale poměrně velkou část z růžice je třeba oloupat a odkrájet, takže to chvilku trvá.

Proč je artyčok dobrý

V artyčoku je inulin, vhodný pro cukrovkáře, dále clarin, podporující činnost jater, kyselina listová, vitamín A, B1, B3, C, železo, hořčík, draslík, fosfor, vápník. Artyčok dokáže zvyšovat tvorbu žluči a její vylučování, podporuje detoxikační činnost jater a vylučuje škodliviny močí, pro své protialergické účinky se používá k léčbě ekzémů, také zabraňuje ukládání cholesterolu v cévách. Říká se, že má afrodiziakální účinky.

Jak na artyčok

Artyčoky si lze připravit různými způsoby, můžeme je zapékat, stejně jako zapékáme brambory, nebo z nich udělat lehký salátek, ugrilovat třeba s lilkem, cuketou a řepou, nebo jen podusit do změknutí a podávat jako přílohu, lze je také ale smažit, vařit, péct, prostě připravovat, jak nás napadne. Každopádně je velmi strategické zařadit artyčoky mezi jednotlivé chody, obzvláště pak, když je chodů více, jako tomu bývá ve sváteční dny. Tak to dělali už staří Římané během velkých hostin. Artyčoky dokáží podpořit produkci trávicích enzymů ve slinivce a zlepšují tak její funkci. Artyčoky jsou výborné na podporu látkové výměny. Je to blahodárná potravina a ne nadarmo se mu říká „pochoutka králů".

BROKOLICE

Brokolice je často nazývána vitamínovou bombou, jeden kus této zeleniny obsahuje 20% doporučené denní dávky vitamínu C a spoustu dalších vitamínu, minerálů a vlákninu.

Proč je super

Brokolice je výborným zdrojem železa, vápníku, zinku, draslíku i hořčíku, který je nutný pro správnou činnost svalů, srdce, pro tvorbu hormonů, i pro přenos nervových vzruchů. Tím, že je brokolice bohatá na vlákninu pomáhá ke správnému trávení, tím pádem také čistí střeva, čehož důsledkem je to, že je pravidelná konzumace brokolice skvělou prevencí před vážnými střevními onemocněními.

Jak si brokolici připravit

Brokolice se dá jíst jak vařená, pečená, smažená, tak i syrová, když si uděláte na večeři sázené vejce a přiložíte k němu list salátu, pár plátků rajčete nebo avokáda a pár růžiček brokolice, zajistíte si večeři plnou vitamínů, minerálů a vlákniny, ve které se vše navzájem krásně doplňuje. Vařená brokolice je také výborná, můžete jí přidat k bramborům, bramborové kaši, a ozvláštnit tak každodenní přílohy. Klidně si jí můžete zapéct třeba se sýrem, šunkou, cibulkou a smetanou a vytvořit si tak velmi rychlé a chutné jídlo. Brokolice není jen skvělá v tom, co všechno pro naše tělo dělá, ale také v tom, jak jednoduše, rychle a všestranně se dá využít.

Doporučení

Abychom ale využili všech výhod brokolice, měli bychom ji do našeho jídelníčku zařadit třikrát týdně. Nemusíte se ani bát, že byste z tak časté konzumace nabrali nějaká kila, brokolice je nízkokalorická a i přesto navozuje pocit nasycení.

CELER

Celer, kořenová zelenina, která je základem pro spousty oblíbených českých jídel, poskytuje více než pouhý „základ" na vývar nebo svíčkovou. Celer se pěstuje jak pro své listy, tak pro bulvy. Druhy celeru jsou různé, existuje celer řapíkatý, listový a hlíznatý, ale všechny mají společné to, že jsou výborným zdrojem vitamínů a minerálů, a mají tak na naše tělo léčebné účinky.

Proč je celer zdravý?

Celer obsahuje spoustu tělu prospěšných látek, jeho listy jsou bohatým zdrojem vitamínu C, dále v něm najdeme vitamíny A, E a K. Mimo vitamíny je celer, jak už bylo výše řečeno, zásobárnou mnoha minerálů jakými jsou vápník, draslík, zinek, fosfor, ale také hořčík a železo. Říká se, že celer má také afrodiziakální účinky, a jakožto afrodiziakum slouží hlavně mužům. Ti by v případě, že by chtěli využít těchto jeho schopností, měli správně celer konzumovat syrový, nebo ve formě čerstvě vylisované celerové šťávy.
Je dobré celerem obohatit náš jídelníček i při redukčním režimu, tedy když držíme dietu. Celer je totiž téměř nekalorický, pokud jde o celer řapíkatý ten má ve 100g asi 35,5 kcal a 100g celeru bulvového má 49 kcal. Říká se, že řapíkatý celer má  záporné kalorie, to je sice pouhý mýtus, pravdou ale je, že je celer tvořen z velké části vodou a také obsahuje vlákninu, která způsobí pocit zasycení, takže je řapíkatý celer dobrým pomocníkem při hubnutí.

TIP! Kosmetické využití

Z nastrouhaného řapíkatého celeru a ze žloutku si můžete doma umíchat celerovou pleťovou masku, která pleť přirozeně vyčistí a osvěží. Masku aplikujeme na čistou pleť a necháváme působit asi 15 minut. Během aplikace se vyhýbáme kontaktu s očima, po čtvrt hodině masku opláchneme.

ČEKANKA

Čekanka listová je zelenina, která se pěstuje pro čekankové puky tvarem připomínající zavřený květ lotosu. Pokud máte s čekankou spojenou nahořklou chuť, může to být způsobeno tím, že byla špatně uchovávána. Po pár hodinách na světle totiž její listy zhořknou, proto jí v obchodech vídáme zabalenou v tmavých sáčcích, které k ní světlo nepustí.

Proč je čekanka zdravá

Hlavním přínosem konzumace čekanky je to, že obsahuje hodně vlákniny, a tak napomáhá tělu ke správnému zažívání. Proto je dobré zařadit ji mezi chody, když se chystáme k velkému hodování. Za nahořklou chuť čekanky může především intybin, což je látka, která reguluje činnost jater, žlučníku, slinivky břišní a žaludku. Tato látka zbavuje střeva toxických látek a stabilizuje střevní mikroflóru. O čekance se dokonce říká, že její pravidelná konzumace je účinnou prevencí proti nemocem kardiovaskulárního systému. K tomu všemu čekanka navíc obsahuje kyselinu listovou, vitamín A, C, K, hořčík, vápník, železo a fosfor.

Jak si čekanku připravit

Čekanka je velmi vděčná zelenina, můžete jí zapékat, vařit a dusit jak chcete, ale nejvíce tělu prospěšných látek v čekance zachováte, když ji jednoduše omyjete a sníte čerstvou. Na salát potřebujete opláchnuté listy z dvou až tří puků čekanky, dvě hrušky nakrájené na tenké plátky, kousek plísňového sýra, hrst vlašských ořechů, jablečný ocet, kapku medu, sůl a pepř na dochucení. Čekanka je výborná i jen tak s olivovým olejem a citrónem, nebo vařená a podávaná stejně jako chřest.

ČERVENÁ ŘEPA

Proč je červená řepa zdravá

V dnešní době je velmi důležité zdůraznit, že je červená řepa doporučována jako prevence proti rakovinovým onemocněním, k léčbě nádorů a po její rekonvalescenci. Mnoho lidí trpí vysokým krevním tlakem a právě na ten pomáhá červená řepa také. Dále podporuje látkovou výměnu, čistí trávicí systém a podporuje tvorbu krve. Co se týká obsahu vitamínů obsahuje řepa zejména vitamín B, provitamín A, a vitamín C, bohatší je však na vlákninu, draslík, křemík, sodík a zajímavý pektin, který podporuje vylučování cholesterolu a většinu těžkých kovů z těla.

Jak červenou řepu upravit

Mnohé svou chutí překvapila hlavně červená řepa pečená. Jak na ni? Vybíráme řepy spíše menší. Ty i se slupkou omyjeme a postupně si je pokládáme na alobal, vždy je pokapeme olivovým olejem, lehce posolíme, opepříme, pokapeme balzamikovým octem, dochutíme podle vlastních představ a každou jednotlivě do alobalu zabalíme, poté, co máme všechny řepy připravené na pečení, je pokládáme na plech, a ten vložíme do předem vyhřáté trouby. Je lepší řepu péct pomaleji, než rychle a na vysoké teplotě. Nicméně pečení zabere nejméně jednu hodinu a to na 190°C. Pokud už jsou řepy hezky měkké a voňavé, oloupeme jejich slupku a pomocí ostrého nože nakrájíme na co nejtenčí plátky. Z rukoly si vytvoříme na talíři hnízdečko na které klademe plátky řepy střídavě s kozím sýrem. Celé dílo dokořeníme, dokápneme olivovým olejem a balzamikový octem, posypeme vlašskými oříšky a můžeme podávat nádhernou, úžasně vonící pochoutku plnou tělu prospěšných látek a chuťových zážitků. Kozí sýr klidně vyměňte za balkánský nebo jakýkoliv, který máte rádi, stejně tak koření si můžete přizpůsobit podle potřeb, klidně přidejte do balíčku z alobalu stroužek česneku nebo řepu posypte tymiánem, zde záleží na preferovaných chutích každého.
Tip I když pečená řepa zatím snad chutnala úplně všem, kteří ji ochutnali, nejvíce dobrého z ní dostaneme, když si ji vychutnáme čerstvou. A čerstvá řepa se nejlépe konzumuje ve formě vylisované šťávy, ta je dobrá na vyčištění střev, vysoký krevní tlak, chřipku či angínu, povzbuzení krevního oběhu a pro zlepšení sportovního výkonu.
Na co si dát pozor Protože červená řepu obsahuje poměrně velké množství sacharidů měli by si na ni dávat pozor hlavně cukrovkáři.

DÝNĚ

Mnoho lidí vnímá dýně pouze jako ozdoby na Halloween, které se nedají jíst. A že by měly být dokonce léčivé? Tomu nevěří už vůbec. Tak zaprvé, dýně se dají jíst na nekonečně mnoho způsobů a dají se využít i jejich semínka. Za druhé, obsahují spoustu vitamínů a tělu prospěšných látek! A za třetí, mají spoustu léčivých účinků a navíc se s nimi dobře bojuje proti příznakům stárnutí.

Proč má dýně blahodárné účinky na naše tělo?

Dužina dýně, nebo také tykve velkoplodé, obsahuje vodu a vlákninu, takže nás rychle zasytí. Působí močopudně a má také příznivé účinky na trávicí systém - jedním z nich je to, že ze střev odstraňuje škodlivé látky, takže by se dalo říct, že detoxikuje. Dokonce existují i detoxikační čistící kůry, během kterých se jí jen dýně a pije jen voda. Dále v sobě skrývá tělu prospěšné nenasycené mastné kyseliny, které příznivě ovlivňují činnost srdce a cév, díky těm dokáže pravidelná konzumace dýně také vylepšit kvalitu vlasů a pleti. Z vitamínů obsahuje ty ze skupiny B, vitamín C, E a provitamín A neboli beta karoten. Dýně jsou dále bohaté i na minerály, obsahují například vápník, hořčík, železo, zinek, fosfor a draslík. Jejich další, zajímavou složkou je kyselina foliová, která je známější pod názvem kyselina listová. O jejich příznivých účincích na naše tělo by se dalo hovořit dlouho, ale to nejdůležitější je, že je nezbytná pro růst buněk a pro jejich správné dělení.

Jak na dýni

Druhů dýně existuje mnoho, mezi nejznámější a nejpoužívanější patří dýně máslová, Hokkaidó, velkoplodá, muškátová, žaludová a jiné. Všechny vyjmenované se dají použít v kuchyni a mají široké využití! Z dýní si můžeme připravit například pikantní krémovou polévku, která je výborná při chmurných podzimních večerech. Nejen, že zahřeje, ale svou barvou rozzáří šedivé podzimní dny. Dýně se dá ale dát i do buchet, perníků a jiných zákusků, nebo se z ní dá dělat džem či kompot. Někteří milovníci dýní ji dávají i do bramborové kaše nebo podávají jako přílohu. Důležitou součástí dýně jsou ale dýňová semínka, ta jsou totiž velmi výživná. Lze je přidat prakticky do čehokoliv. S opraženými dýňovými semínky můžete ozdobit právě onu polévku, nebo s nimi posypat oblíbený salát a dodat mu tak nové rozměry. O dýňových semínkách zbavených oleje se říká, že pokud se konzumují společně s glukózou, mají srovnatelný účinek jako tryptofan - uklidňující a uspávající.

FENYKL

Fenykl je rostlina, která roste v oblasti středomoří, u nás ji najdeme na Jižní Moravě. Je velmi podobný kopru. Voní ale jinak, trochu štiplavě i trochu sladce. Jeho asi jeden centimetr dlouhá žlutohnědá rýhovaná semena se dají využít k dochucování prakticky čehokoliv. Jedlá je ale rostlina vlastně celá, od semen, listů, řapíků až po cibuli (též bulvu).

Léčivé účinky fenyklu

Fenykl a jeho účinky jsou známé už starým Římanům. Jeho léčivé schopnosti jsou soustředěné hlavně na trávicí soustavu, uvolňuje totiž střevní křeče, uleví od plynatosti a nadýmání. Proto ho taky dobře znají maminky, čaj z fenyklu totiž vaří svým dětem, aby se jim uvolnilo bříško. Fenykl však pomáhá i těm maminkám, které mají málo mléka, podporuje totiž laktaci a proto se doporučuje zařadit ho do svého jídelníčku, ať už jako koření, bylinu či zeleninu. Říká se také, že fenykl je výborný pomocník při hubnutí, váže na sebe totiž tuky ve střevech a ty se tím pádem neusazují v problematických oblastech břicha, stehen a hýždí. Na druhou stranu ale povzbuzuje chuť k jídlu. Mimo to ještě umí snižovat cholesterol, posilovat nervovou soustavu, odhleňovat při rýmě a kašli a ulevovat od problémů spojených s onemocněním horních cest dýchacích.

Jak na fenykl

Fenyklem se dá ochutit téměř vše, maso, ryby, saláty, omáčky, chléb, červená řepa, drcený fenykl krásně provoní i vánoční pečivo, koláče, perník atd. Lze z něj ale použít i zmiňované řapíky, které v obchodech najdeme mezi zeleninou, ty se dají zapékat, nakrájet do salátů a používat jako jakákoliv jiná zelenina. Co se týká listů fenyklu, ty lze využít stejným způsobem jako kopr. Do omáček, zavařenin či pomazánek.

MANGOLD

Mangold je listová zelenina, která se dříve ve střední Evropě používala místo špenátu. Mají totiž spoustu společných vlastností, ale přece se v něčem liší.

Co mangold obsahuje

Z minerálů v něm najdeme draslík, vápník, sodík, fosfor, železo, měď, zinek a mnoho dalších. Překvapivé je i množství vitamínů, má totiž stejně moc vitamínu C, jako mají pomeranče, provitamín A, vitamíny skupiny B, bioflavonoidy, které jsou známé svými antioxidačními a léčivými účinky, a dále kyselinu listovou, neboli vitamín B9, který je nezbytně nutný pro správnou tvorbu buněk.

Léčivé schopnosti

Mangold se považuje za velmi účinnou prevenci proti nádorovým onemocněním, podporuje látkovou výměnu, čistí trávicí systém a tak detoxikuje organismus. Pročišťuje také krev a díky vysokému obsahu železa je doporučován při chudokrevnosti, k tomu ještě posiluje nervovou soustavu. Udělá radost všem, kteří se snaží udržovat si štíhlou linii, ve 100g má totiž pouze 59kJ.

Možnosti konzumace

Koupíte-li mangold a chcete-li ho hned zpracovat, nejlépe uděláte, když čerstvé, mladé listy natrháte do salátu, protože po otrhání poměrně rychle vadnou a ztrácejí i na chuti. Pokud ho sníte čerstvý, využijete veškeré léčivé schopnosti a zachováte všechny vitamíny a minerály. Pokud budete používat starší listy mangoldu, určitě je tepelně zpracujte, třeba zrovna jako špenát. Můžete s ním naplnit bramborové knedlíky, nebo ho povařit v osolené vodě a podávat jako přílohu.

Na co si dát pozor

Stejně jako u všech ostatních potravin je třeba jíst ho jen přiměřené množství a uvědomovat si základní pravidlo: všeho moc škodí. Kdybychom to přehnali s mangoldem, pravděpodobně bychom strávili nějaký ten čas na toaletě, má totiž mírně projímavý účinek. Dalším pravidlem při konzumaci mangoldu je sníst ho co nejdříve.

RUKOLA

Rukola, nebo také Roketa setá, je listová zelenina, jejíž popularita se u nás stále zvyšuje. Díky své charakteristicky nahořklé a lehce štiplavé chuti si našla spoustu příznivců, zároveň tím však spoustu lidí odrazuje. Její oblíbenost roste mimo jiné také kvůli vysokému obsahu vitamínů a dalším tělu prospěšným látkám.

Co rukola obsahuje

Rukola se, kromě velmi vysokého obsahu vitamínu C, pyšní zejména velkým množstvím vitamínu B9, neboli kyselinou listovou. Z této skupiny zde dále najdeme i vitamíny B1, B2, B3, B5, i B6. Mezi další v ní obsažené látky patří také vitamín A, vitamín E a menší množství vitamínu K. To jsou skoro všechny vitamíny rozpustné v tucích, rukola by se tedy měla podávat s rostlinným tukem, například olivovým nebo konopným olejem. Z minerálů je bohatá hlavně na vápník, draslík, fosfor a hořčík, obsahuje ale i mangan, železo a selen. Za zmínku jistě stojí také relativně vysoký obsah beta-karotenu.

Léčivé schopnosti

Díky vitamínu C a právě beta-karotenu má rukola dobré antioxidační účinky, což znamená, že tyto dvě látky neutralizují volné radikály, které by jinak mohly poškodit buňky a způsobit až vznik karcinomu. Beta-karoten dále, spolu s vitamínem E, snižuje pravděpodobnost zánětu oka a také stimuluje imunitní systém. Obecně je ale rukola dobrá na pročištění krve, funguje jako lék proti únavě a pomáhá i přirozené obranyschopnosti organismu.

Možnosti konzumace

Rukola se dává zejména do salátů, dá se zkombinovat skoro s jakoukoli zeleninou. Hodí se však také k sýru, těstovinám, na pizzu, do tortilly, nebo ji, tak, jako to dělají Italové, přidejte do špaget s česnekem orestovaným na olivovém oleji a sušenými rajčaty. Zajímavé je také pesto z rukoly, česneku, olivového oleje, piniových oříšků a parmazánu.

ŠPENÁT

Když přichází jaro, mění se s ním se postupně naše chutě. Dopřáváme si zpravidla více zeleniny a ovoce. Jedním z velmi pro zdraví prospěšných druhů zeleniny je špenát. Co všechno špenát obsahuje? Jsou to důležité minerály a vitamíny, které prospívají našemu zdraví i kráse. Špenát obsahuje vitamín A, skupiny vitamínu B a také vitamín C. Z minerálů se může pochlubit obsahem draslíku, hořčíku, sodíku, vápníku železa i manganu.Špenát můžeme zakoupit nejen čerstvý listový, ale i mražený ve fomě pyré a i mražený špenát listový řezaný např. od firmy Dione, ze kterého budou mít pokrmy stejnou chuť i barvu jako z čerstvých listů.Špenát je výbornou přílohou k masům, listový se hodí do zeleninových salátů, lze jej upravit i jako polévku – špenátový krém.

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info