Lupénka

Co je to lupénka

Lupénka (psoriáza) je kožní onemocnění, které postihuje až tři procenta populace. Nemocným může značně ztěžovat a znepříjemňovat běžný život. Příčiny nejsou úplně objasněné, předpokládá se porucha metabolismu keratinocytů (což jsou buňky tvořící pokožku) nebo autoimunitní porucha. První příznaky se objevují většinou mezi 15. a 25. rokem života. Kůže šupinatí, červená, objevují se puchýře a zánětlivá ložiska. Průběh bývá většinou chronický, střídají se fáze aktivního průběhu nemoci a klidu, někdy je průběh akutní a po léčbě odezní. Kůže je postižena na různých místech těla, nejčastěji v kštici a v křížové oblasti, na kůži nohou, na malých kloubech na rukou a na nehtových lůžcích, ale může to být i kdekoliv jinde. Hlavním rizikovým faktorem je genetická predispozice, ta hraje roli asi u 60 % pacientů. Spouštěcím faktorem může být i mikroorganismus (virus, bakterie), který zapříčiní aktivaci imunitního systému a přesun imunitních buněk do podkoží. Spouštěčem bývá i stres a hormonální změny (těhotenství, puberta, hormonální potíže, menopauza).

Příznaky a diagnóza

Lupénka může vypadat různě, existuje několik jejích typů, které se liší průběhem i lokalizací. Asi desetina pacientů má zároveň postižení kloubů (psoriasis arthropathica). V kožních záhybech, kde dochází k zapařování, se kůže zanicuje, tvoří se šupiny a kůže je náchylná i k plísňovým a houbovým onemocněním. Ploché pupeny červené barvy na končetinách i trupu s akutním výsevem se většinou objevují u mladších pacientů a doprovázejí horečnaté onemocnění. Na povrchu pupenů jsou bělavé šupinky, po jejichž odstranění prosakuje na povrch krev. U chronické lupénky na zánětlivých ložiscích pevně lpí šupiny, rozsev je různý po celém těle, na nohou a rukou se tvoří rýhy nebo dutinky vyplněné hnisem. Pod nehtovými lůžky se tvoří žluté skvrny, nehty jsou matné a mohou se deformovat.

Diagnostika se provádí klinickým vyšetřením a histologií. K vyšetření se používá povrchová kůže nebo se seškrábnou šupiny. Stanovuje se forma lupénky. Vyloučit je potřeba jiná podobná onemocnění jako seberoickou dermatitidu, druhé stádium syfilisu nebo pityriasu.

Obvyklá léčba

Prevence vzniku většinou není možná. Lupénka se léčí podle toho, jaký je to typ a charakter nemoci. Léčení chronické formy je dlouhodobé, odstraňují se nebo mírní její příznaky.

Lokální ošetření probíhá pomocí mastí (obsahují například dehet, salicyláty nebo kortikoidy).

U postižení celého těla se používají cytostatika a retinoidy (deriváty vitamínu A). PUVA terapie zahrnuje UVA/UVB paprsky a psoraleny (látky s fotodynamickým efektem, které výší citlivost pokožky k ozáření těmito paprsky). Léčba se kombinuje s lokálními přípravky a s horským sluncem. Doporučen je pobyt u Mrtvého moře. V některých zemích se k terapii v lázních využívají speciální ryby, které se přisají k postiženým místům kůže a živí se jimi. S takovým postupem se můžete setkat třeba v Turecku nebo Chorvatsku.

U akutní formy lupénky jsou potřeba antibiotika a proti svědění se užívají antihistaminika a vápník. Tyto formy jsou většinou jednorázové a po léčbě odezní.

BYLINKOVÉ TIPY

BYLINKOVÉ TIPY

Léčba lupénky je ožehavá věc. Každému totiž zabere jiná metoda. Mezi tu nejrozšířenější patří oplachování postižených míst v odvaru z heřmánku, který vysouší napadená místa. Zabrat může také pití čaje z ostropestřce, který může svými účinky pomáhat "zevnitř" těla a napadená kůže by se tak měla začít uzdravovat. Kontroverzní, avšak dle všeho účinná a rychlá metoda spočívá v mytí vlasů v přesolené vodě. Tedy v případě, že je lupénkou napadena kůže na hlavě. Sůl má tendenci vysoušet a v tom tkví úspěch této metody. Při denním namáčení vlasů a pokožky hlavy v přesolené vodě by se první účinky měly dostavit již do 3 dnů. Do dvou měsíců by pak měly ustoupit téměř všechny příznaky. Pro zachování takového stavu se doporučuje opakovat po každém umytí vlasů ještě alespoň půl roku.

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info