Diabetes mellitus neboli cukrovka

Klasifikace diabetes:

• Diabetes mellitus 1.typu
Diabetes mellitus 1.typu je způsoben destrukcí ß-buněk Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní, které produkují inzulin. Inzulin je hormon, který se podílí na transportu glukosy do buňky. Při nedostatku tohoto hormonu tedy dojde k hyperglykemii. Pro tento typ bývá genetická predispozice a onemocní jím obvykle děti či mladiství a inzulin se do těla musí dodávat substitučně. Maximum výskytu je mezi 12. – 15. rokem života, avšak projevit se může kdykoliv během života.

• Diabetes mellitus 2.typu
Diabetes mellitus 2.typu je metabolická porucha objevující se u dospělých lidí trpících velmi často obezitou. Klinický obraz je ovlivněn dvěma mechanismy, a to vznikem inzulinové resistence a poruchou sekrece inzulinu ß-buňkami. Příčinou nefunkčnosti ß-buněk slinivky břišní je déle trvající hyperglykemie a vyšší hladina mastných kyselin.

• Diabetes mellitus 3.typu
V poslední době je Alzheimerova choroba nazývána jako diabetes mellitus 3. typu, protože se zjevně jedná o inzulinovou resistenci mozkových buněk.

Příznaky a diagnostika

V extracelulární tekutině stoupá koncentrace glukosy, která jakožto osmoticky aktivní látka zvyšuje její osmolalitu. Důsledkem je zvýšené vylučování moči, což vede k dehydrataci, hypotenzi a v těžkých případech může dojít až k šoku. V důsledku dehydratace můžeme sledovat suché sliznice. Zvyšuje se plazmatická koncentrace ketolátek (např. je z pacientů cítit aceton), což se projeví acidózou, kvůli které je člověku nevolno, dále pak Kussmaoulovým dýcháním, tj. zvýšená plicní ventilace, kterou se snaží organismus kompenzovat acidózu. Může vzniknout diabetická neuropatie, retinopatie, nefropatie či různá kvasinková onemocnění.

K potvrzení diagnózy se provádí odběr krve, ve které se stanovuje hladina glukosy. O diabetes se jedná, je-li koncentrace nalačno (po 8 hodinách hladovění) více než 7 mmol/l nebo kdykoliv během dne více než 11,1 mmol/l. O diabetes se nejedná, je-li koncentrace nalačno menší než 5,6 mmol/l. Při podezření na diabetes se v mezích koncentrací 5,6-7 mmol/l se ještě dále provádí orální glukosový toleranční test k potvrzení diagnózy.

Terapie

Při diabetu je doporučována diabetická dieta a zvýšení fyzické aktivity. Co se týče farmakologické léčby, tak jsou k dispozici perorální antidiabetika a substituční léčba inzulinem. Substituční léčbu je možno provádět na ambulancích, nicméně ji zvládne i sám pacient. Perorální antidiabetika snižují hyperglykemii. Metformin dokáže v přítomnosti inzulinu snížit vysokou koncentraci glukosy. Sulfonylmočovinová antidiabetika zvyšují vyplavování inzilinu z ß-buněk pankreatu (např. tolbutamid, glibenklamid). Glitazona (rosiglitazon, pioglitazon) zvyšují vnímavost k inzulinu v cílových buňkách. Akarbóza zpomaluje štěpení sacharidů, tedy i resorpci glukosy. Pokud lékař rozhodne o léčbě perorálními antidiabetiky, musí brát v potaz celkovou anamnézu pacienta a možné kontraindikace.

BYLINKOVÉ TIPY

BYLINKOVÉ TIPY

Cukrovkářům výrazně prospěje pampeliška, jejíž účinky mají za následek snížení hladiny cukru v krvi. Ideální je pampeliškový stonek, který obsahuje nejvíce pampeliškové šťávy. Není-li však k dispozici, postačí i čaj z pampeliškových listů, či jakýkoli produkt s pampeliškovou šťávou. Diabetik by měl denně pozřít tolik šťávy, kolik jí obsahuje přibližně 10 stonků pampelišek.

Výbornými účinky se může pochlubit také bříza. Mladé lístečky břízy se rozmixují s vodou a nechají 2 hodiny odstát. Poté se scedí výsledný nápoj se pije. Pro zlepšení stavu je dobré pít 1 až 2 šálky denně.

Jako přírodní inzulín fungují borůvky. Čaj z borůvek je tak ideální při prevenci, ale i léčbě cukrovky.

Přihlášení

Tato stránka používá cookies. Vice info